Úvod Život Film a divadlo Burianova
tvorba
DVD, CD
a knihy

Odkazy O stránkách

Biografie Ludmily Pírkové – Theimerové:

Ludmila Pírková – Theimerová
Pírková na dobové kresbě od A. V. Hrsky
Pírková na dobové kresbě od A. V. Hrsky
Narození: 11. listopadu 1891 Praha,
Rakousko – Uhersko
Úmrtí: 6. listopadu 1966 Ostrava,
Československo

Lída Pírková – Theimerová se narodila 11. listopadu 1891 v Praze jako Ludmila Pírková do rodiny elektromontéra Jana Pírky a Františky Kindlové – Pírkové. Vyrůstala na Žižkově a soukromě se školila hře na harfu u Hanuše Trnečka. První jevištní zkušenosti Lída získávala u žižkovských ochotníků a taktéž v libeňském Lidovém divadle Mařenky Zieglerové. Jako profesionálka začínala ve sboru činohry, opery a baletu Divadla na Vinohradech (1907 – 1910). Po těžké zlomenině kolena se musela taneční dráhy vzdát. Dále získala jako herečka, zpěvačka a šansoniérka angažmá v Lucerně u Karla Hašlera (1910 – 1911, 1913 – 1915), v Kabaretu U Labutě a u Josefa Waltnera v Montmartru (1911 – 1913), v Rokoku (1915 – 1918), opět Lucerně (1918 – 1920) i ve slavné Červené sedmě (duben 1920 – 1921 a 1922), kde již dříve hostovala.

Hrála v Alhambře (1922), ve smíchovské Aréně (1922 – 1924) a v divadle Komedia (1924), postoupila turné po Československu (1924 – 1925) a zpívala v ostravském kabaretu Bílý havran (1925). V letech 1925 – 1932 podnikla Lída světové turné přes Rakousko – Vídeň (Simplicissimus), Švýcarsko – Basilej, Německo – Mnichov, Brémy, Berlín (Der Komiker) a Hamburk, Jugoslávii a Norsko. Po návratu do vlasti si krátce otevřela krčmu Za větrem na Staroměstském náměstí (1932) a opět se stala členkou Arény na Smíchově (1932 – 1934). Po krátkém zastavení v činohře a operetě Východočeské společnosti (1934 až 1935) a Jihočeského divadla v Českých Budějovicích (1935 – 1936) získala mnohaleté členství u ostravského Národního divadla moravskoslezského v operetě (1936 – 1959), kde účinkovala do 1963.

Po celou svojí kariéru už od 10. let Lída Pírková – Theimerová pořádala četná zájezdová představení po celých Čechách. Celou jednu kapitolu jí věnoval Jiří Červený ve vzpomínkové knize „Červená sedma“ (1959). Kabaretní a operetní herečka, zpěvačka, tanečnice a šansoniérka Lída Pírková – Theimerová se záhy vypracovala v nejlepší českou šansoniérku první poloviny 20. století. Svojí statnou postavou si dokázala přirozeně interpretovat šansony s pikantním, veseloherním i vážným tématem, vynikla i jako vynikající komička s vybraným smyslem pro humor. V pozdějších létech se však přehrála k charakterním rolím se širokým rejstříkem – od komických až po dramatické, tragické a tragikomické.

Objevovala se v inscenacích, činohrách, operetách i operách: „Lady Godiva“ (Panoš), „Carmen“ (Kluk), „Polská krev“ (Jadviga), „Krásná Helena“ (Bacchis), „Král tuláků“ (Matka Villonova), „Žebravý student“ (Palmatica), „Fidlovačka“ (Mastílková), „Vinobraní“ (Sofia), „Perly panny Serafínky“ (Záleská), „Ženitba“ (Tekla Ivanovna), „Cikánský baron“ (Mirabella), „Mam’zelle Nitouche“ (i Matka představená), „Dovolená s Andělem“ (Pichlová), „Jak je důležité míti Filipa“ (Lady), „Mlynářka z Granady“ (Chůva), „Pan profesor v pekle“ (Katy), „Děvče z předměstí“ (Paní Chvojková), „Kouzlo valčíku“, „Masopustní víla“, „Čardášová princezna“, „Růže stambulská“, „Přehlídka vojska na Invalidovně“, „Zvíkovský rarášek“, „Malý lord“ atd.

Do českého filmu se Lída Pírková – Theimerová dostala pouze jednou jedinkrát v titulní ženské úloze ve snímku Jana A. Palouše s námětem a se scénářem Antonína Fencla a Zorkou Janovskou a s kamerou Františka Macouna pro výrobní společnost Pragafilm Sen frátera Ondřeje (1918). V komedii byl Lídiným partnerem první český filmový herec Josef Šváb – Malostranský (jako mnich Ondřej). Film se natočil těsně po převratu v samostatné Československé republice. Bohužel se tato němá krátká komedie do dnešních dnů nedochovala, nemáme tak jediný důkaz herectví této umělkyně (obdobně jako u její souputnice Xeny Longenové). Zbylých čtyřicet osm let se již Lída před filmové kamery nepostavila.

Příležitostně se objevila též v rozhlase. Jejími mladšími sestrami byla taneční subreta a herečka Anči Pírková (1892 – 1944), která měla s komikem Vlastou Burianem (1891 – 1962) dceru Emilii Burianovou – Kristlovou (1912 – 1996), a tanečnice a zpěvačka Milča Pírková – Charvátová (14. 11. 1905 Praha – 31. 1. 1990 Ostrava). Lídiným úplně prvním manželem už od dob účinkování v Lucerně byl klavírista a kapelník Bedřich Theimer. Ale podruhé byla provdána jako Lída Kohoutková. Lída Pírková – Theimerová zemřela po těžké chorobě a v zapomenutí 6. listopadu 1966 v Ostravě, pouhých pět dní před svými pětasedmdesátými narozeninami. Její umělecká kariéra trvala téměř neuvěřitelných šedesát let. Autor: Jaroslav Lopour

Filmografie Ludmily Pírkové – Theimerové:

Herečka:

  1. Sen frátera Ondřeje (1918) – role: hlavní ženská postava
© Jaroslav Lopour 2006 – 2016